„Lucko, pojď sem. Lucko, nedělej to. To nemůžeš házet. Lucko, nekopej do toho… “
Sedím v kavárně a asi tříletá Lucka po těchhle větách ještě přidá na intenzitě svých předešlých vydupávacích manévrů. Povelů přibývá, odezva je stále stejná.
Lucie: „Nedělej to, nebo půjdeme hned domů.“
Maminka si během těchto vět kupuje kávu. I pro nás ostatní je zřejmé, že teď v úmyslu odejít úplně nemá. To, co vnímáme my, vnímá i Lucka. Lucka jede tudíž stále svou a je v tom dost dobrá:)
Maminka popíjí u koutku kávu a pozornost publika ji úplně netěší. Začíná na Lucku zkoušet přemlouvání, prosby a nabídky. Druhá maminka to nevydrží a podá Lucce hračku, kterou před chvílí upustil její synek. Lucčina maminka to uvítá a s druhou maminkou si začnou povídat. Lucce spokojenost vydrží pár minut, a tudíž zahájí další kolo.
Jak to má dominantní typ osobnosti?
Vídám je tu častěji a vždycky je scénář podobný. Hodně pokynů, hodně povelů a z druhé strany hodně řevu. Řekla bych, že Lucčin typ osobnosti by potřeboval ubrat na intenzitě a frekvenci pokynů, povelů a směrování.
[content id=1288][/content]
Pokud se cítí přehlíženi, směrováni pouze do podřízenosti, nemají možnost prezentace vlastních cest a je jim příliš často kladeno na srdce, že mají něco udělat jen proto, že to někdo řekl, tak jejich ego bije na poplach.
Aby to přežilo, vyrobí a v podvědomí si uktoví účinnou egoobranu….protiútok, tady konkrétně ve formě trucovitého dítěte.
Je možné si to představit, že někde v podvědomí můze běžet třeba takováhle hra:
„Aaaa, Ty chceš tady v klidu pít kafe, nemáš ráda, když řvu před lidma…já taky nemám ráda, když furt něco musím udělat tak, jak chceš Ty a nemůžu nic udělat po svém. Tak si to teď vyzkoušej taky, ať víš jaký to je.“
Co tímhle vznikne v dominantovi?
Tahle egoobrana s nimi tiše stárne a kdykoliv jim v dospělosti svým jednáním, a může to být jen tón hlasu a gesto, připomene chování jejich obra v dětství, trucovité dítě v nich znovu ožije. Je to podvědomý automatismus.
U klientů z řad dospělých Lucek a Luciánů pak díky tomu často řešíme nespokojenost ve vztazích, vyhrocenou komunikaci, nesnadné zařazení v zaměstnaneckých rolích, nutkavou potřebu permanentního dokazování „dost-dobráctví“ a další podobné nekomfortnosti.
[content id=1290][/content]
Čím míň tlaku, tím míň protitlaku.
Respektuje dominant vůbec něco?
Tyhle lidi fungují na bázi přirozeného respektu, dogma v nich vyvolává touhu po revoltě. Přirozený respekt vzniká, když jim je zachována důležitost, nešlape se po ní a protistrana nekáže vodu a nepije víno, jde příkladem. Pak ctí stanovené hranice.
Plané výhrůžky bych se snažila spolknout, protože tyhle osobnosti jsou velmi rychlí a skvělí pozorovači a úsudkáři….velmi rychle prohlédnou, kdy se k takovým výhrůžkám obr uchyluje a jaký je jeho skutečný motiv. Bez důslednosti pak přirozený respekt mizí v dálce.
Držím oběma holkám palce, aby se vzájemně pochopily, naučily se respektovat, a přestaly si nabíhat na kopí. Nešťastnost a únava je z toho cítit na sto metrů a vůbec se jim nedivím.
Prima dny❤️Markéta[content id=483][/content]